Něco o mé smečce

Když jsem byla u páníčků asi tak třetí měsíc, čekali jsme další přírustek do smečky.

Jmenuje se Kuba. Moc se mi líbil, byla bych si s ním i pohrála, ale když byl mimino, tak mi to až tak nedovolili. Ale jenom co trochu povyrostl, už to bylo lepší ( i když páníček mi občas musel dát najevo, že já jsem ta poslední v naší smečce a že si s Kubou nesmím hrát po svém). Ale mám ho moc ráda a nikdy bych mu doopravdy neublížila. Jenom ho někdy trochu požduchnu nebo sejmu, když mi stojí v cestě :-). Jsem hotová pečovatelka.

Pak přišly na řadu moje první štěňátka...

No a pak se nám zase na trvalo rozšířila smečka o maličkou Klárku. Ta mě strašně ráda krmí, takže ji mám opravdu moc ráda. Pěkně mě hladí a nebojí se mě. Jo, jo, děcka jsou opravdu K SEŽRÁNÍ :-)))