Československý vlčák - chovatelská stanice

Smečka

Mláďata

Páření probíhá v období mezi koncem ledna a dubna, v závislosti na zeměpisné šířce. Čím severněji, tím později páření začíná. Přičemž mladé samice pářící se poprvé začnou být plodné o jeden až dva týdny později, než samice starší.

Samice je plodná pouze 5 až 7 dní. Během tohoto období se alfa pár zdržuje mimo smečku aby nebyl rušen ostatními. Alfa pár je také téměř vždy jediný pár ve smečce, který má právo se rozmnožovat.

Normálně je vládcem celé smečky alfa samec, ale v době, když jsou mláďata ještě v doupěti má vedoucí postavení alfa samice.
O tom kde doupě bude rozhoduje samozřejmě ona. Když jsou štěňata malá a zůstávají v doupěti, musí ostatní členové smečky nosit jejich matce potravu, neboť ta je nemůže nechat o samotě.

10 – 15 dní   otevírají se očí
3 týdny vyrůstají mléčné zuby, začínají prozkoumávat doupě
4 týdny první zavytí
4 – 5 týdnů krátké cesty okolo doupěte, začínají jíst maso
6 týdnů s dospělými se vzdalují až několik kilometrů od doupěte, tvoří se hierarchie
6 – 8 týdnů mláďata přestávají být kojena
12 týdnů chodí se smečkou na lov (sami se lovu ještě neúčastní)
15 – 28 týdnů mléčný chrup nahrazen trvalým
7 – 8 měsíců aktivně se účastní společných lovů

Mláďata se rodí po 59 až 63 denní březosti, většinou v dubnu nebo v květnu. V jednom vrhu bývá zpravidla čtyři až šest vlčat, ale může být jen jedno nebo jich může být až třináct. Velikost vrhu závisí především na množství kořisti a vlků v oblasti. Čím méně kořisti se v oblasti vyskytuje, tím méně mláďat se narodí. Při velkém nedostatku potravy se mláďata nemusí rodit vůbec, což zvyšuje šance na přežití celé smečky. Málo mláďat se také narodí v případě, že je v oblasti velké množství vlků. To společně s teritoriálním chováním zajišťuje, že vlci se nemohou v určité oblasti přemnožit.

Mláďata po narození váží pouze okolo půl kilogramu a jsou hluchá a slepá. Když jsou větší, ostatní členové smečky se střídají při hraní si s nimi, v jejich hlídání a krmení. Mladá mláďata se zdržují pouze v nejbližším okolí brlohu. Asi ve věku kolem šesti týdnů se mezi mláďaty začíná tvořit hierarchie, kterou tvoří pouze jedna linie (nezávislá na pohlaví). Tato hierarchie se během doby velmi často mění.

Většina mláďat nepřežije první rok života - úmrtnost bývá okolo 60 %. Když jsou mláďata stará zhruba 8 týdnů, opouští okolí doupěte a zdržují se na shromaždišti smečky. To je místo kde vlci spí, hrají si a odpočívají. Mláďata zde nikdy nezůstávají samotná, vždy s nimi zůstává alespoň jeden dospělí vlk, který je hlídá. Na shromaždišti zůstávají dokud nejsou dostatečně staří na to, aby mohli chodit s dospělými na lov (to je asi ve věku 12 týdnů). Když jsou staří zhruba 6 měsíců a jsou již stejně velcí jako dospělí, začínají se aktivně účastnit lovu.

Když mláďata přestanou být kojena, začnou ostatní členové smečky hrát v jejich životě významnou roli. Všichni členové smečky se zúčastňují jejich výchovy a nosí jim částečně natrávenou potravu. Dospělí si také s mláďaty často hrají.

Štěňata si velice ráda hrají, ať už sama, spolu či s dospělými. Velká část jejich her je trénink pro činnosti, které budou dělat jako dospělí. Ke hře využívají hračky např. kosti, pírka nebo kůže mrtvých zvířat. Hračky "zabíjí" a nosí je jako "trofeje". Když jsou větší, loví malá zvířata např. králíky nebo ptáky. To vše je dobrá příprava na jejich první skutečný lov.

Vznik smečky

Vzhledem k sociálním vazbám a způsobu jejich vzniku jsou téměř všichni členové smečky příbuzní. Základním prvkem každé smečky je alfa pár.
Smečka vzniká spářením samce a samice na konci zimy a později je rozšířena jejich mláďaty. Mláďata začnou cestovat s rodiči až na podzim a zůstávají s nimi celou zimu, aby se naučila lovit.

Díky tomu, že se vlci páří až v 22 měsících věku, nedochází v období rozmnožování k žádným konfliktům a původní pár se spáří znovu. Smečka zůstává pohromadě. I když mláďata z prvního vrhu často rodiče dočasně opouštějí, když tito pečují o nová mláďata, později se k nim opět znovu vracejí.
Pokud bychom uvažovali nulovou úmrtnost a velikost vrhu šest štěňat, skládala by se smečka vzniklá před dvěma lety ze čtrnácti jedinců. Ve skutečnosti bude ve smečce okolo sedmi jedinců.

Příležitost k rozdělení smečky přijde třetí zimu. Mláďata z prvního vrhu jsou již dospělá a začínají si hledat partnera. Vzniká rivalita mezi nimi a alfa párem nebo mezi nimi navzájem, případně touha najít si partnera z jiné smečky. Výsledkem je narušení starých sociálních vazeb díky silné rivalitě nebo vznikem jiného, silnějšího vztahu.

K definitivnímu rozdělení dojde v době výchovy mláďat. Mladí si vytvoří vlastní doupě oddělené od doupěte smečky. Pokud, až vyrostou mláďata, se znovu setkají s původní smečkou, mohou se opět spojit dohromady. Když se však nesetkají, jdou vlastní cestou a vytvoří novou smečku.
Další možností, kdy dojde k rozdělení smečky, je smrt jednoho nebo obou vůdců.
V prvním případě může (ale nemusí) dojít k rozdělení vlivem sociálního napětí způsobeného spory o vůdcovství.

V druhém případě způsobí smrt obou vůdců velký sociální otřes a následné spory o vedoucí postavení většinou smečku rozloží. Smečka se rozdělí na jednotlivé páry a ty poté vytvoří základ nových smeček.

Sociální vazby ve smečce

Existenci sociálních vazeb mezi členy smečky dokazuje již samotný fakt, že smečka existuje. Bez těchto vztahů by smečka nemohla vzniknout. Vztah jednoho člena smečky k druhému je obdobný jako vztah mezi psem a jeho pánem.

Ke vzniku silné sociální vazby je potřeba psychický sklon k jejímu vytvoření a dlouhodobý kontakt mezi oběma jedinci. Existují pouze tři vztahy mezi vlky, kde jsou oba faktory přítomny: 1) námluvy a páření, 2) výchova mláďat dospělými 3) vyrůstání mláďat ve společnosti jejich sourozenců.
Existuje ještě čtvrtá možnost, kde mohou být oba faktory přítomny, ovšem ještě se to nepodařilo s jistotou prokázat. Jedná se o případ, kdy všichni ostatní členové smečky zahynou a tím dojde ke zničení všech dosavadních vazeb. Tato situace vyvolá potřebu vytvoření nových vztahů a když se potkají dva jedinci usilující o jejich vytvoření, bez ohledu na pohlaví a věk, dojde pravděpodobně k vytvoření vzájemné vazby.

Psychologickým faktorem podporujícím vznik vazby je zde pochopitelně sexuální touha. Obdobím vzájemného kontaktu je zde doba námluv. Důležitou roli hrají dva faktory:
Dlouhá doba námluv. Vlci si vybírají partnera již v jednom roce věku a to i přesto, že pohlavně dospívají až v 22 měsících. Plodné období samice trvá nezvykle dlouhou dobu - okolo 3 týdnů.
Během páření se samec a samice nemohou po dobu asi půl hodiny od sebe oddělit. To pravděpodobně nahrazuje mnohem delší dobu, která by byla potřeba při méně intenzivním kontaktu.
Vzniklá sociální vazba je velmi silná a přetrvává po dlouhou dobu, pravděpodobně po celý život.

Druhá situace nastává při výchově mláďat dospělými. V útlém věku se vytváří velmi intenzivní vztah mláďat k matce. Později také k ostatním členům smečky.
Důležitým faktorem kontaktu je krmení. Během prvních několika týdnů života jsou mláďata kojena matkou. V pozdějším věku jsou krmena částečně natráveným masem, které jim dospělí vyvrhnou poté, co jim mláďata olíznou rty. Nejsou však krmena pouze svými rodiči, ale všemi členy smečky.
Ostatní dospělí také často mláďata hlídají, zatímco matka je se zbytkem smečky na lovu. Tak si mohou mláďata vytvořit vztah ke všem dospělým, ne jen k rodičům. K dalšímu častému kontaktu dochází při hře.

Poslední možností je vyrůstání mláďat ve společnosti jejich sourozenců. Zde je psychický a fyzický kontakt přítomen od narození až do doby, co sourozenci zůstanou pohromadě (většinou ne méně než 2 roky).
V prvních třech týdnech zůstávají mláďata v doupěti, kde jsou po většinu času ve fyzickém kontaktu. Pokud se štěně ocitne samo, leze po doupěti tak dlouho, dokud se nedostane k nějakému teplému objektu - k sourozencům nebo k matce.
V pozdějším věku kontakt přetrvává při hrách a při některých obřadech (např. vítání).

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode